..."teta" Andrea, co má Reginku nás pozvala domů na oběd. Moc se mi tam líbilo, protože Regi má vlastní pokojíček plný hraček. Ovšem Regi nebyla zrovna štěstím bez sebe, že si s nima hraju. S trochou řevu, dohadování a přetahování jsme to ale zvládly. Taky mají kočičku, z které jsem sice byla naprosto nadšená, ale kočička neni vůbec mazlicí a tak jsem si na ní ani nesáhla. Asi to bylo její štěstí!
Potom jsme s mamkou jely do čajovny, kde jsem to celé prospala. Na Proseku jsme vyzvedli Náťu a šli na hřiště. S radostí jsem uvítala pískoviště s bábovičkama.
Později jsme si ještě šli na zmrzlinku. Jenže po těch třech dnech horka obloha rychle zčernala a přišel pěknej vítr. Když už jsme byli doma, spustil se liják, jako kdyby někdo tam nahoře vylejval kýble s vodou, tak jsme se usadili u pohádek a užili si ten den až do konce!