Literatura
Moderní výživa v praxi (Petr Fořt)
podtitul: pro těhotné, kojící ženy a děti
Velice podnětná kniha, vybízející k přemýšlení nad tím, co vlastně dáváme dětem k jídlu a co je to racionální strava pro děti. Polemiky a rady co kdy a jak.
Co jsem o tom našla na netu...
1-4 měsíce: - výhradně kojení
4.-6. měsíc:
- pokud možno stále ještě kojení
- sušené "umělá" kojenecká ml. výživa (po poradě s pediatrem)
- sójové mléko určené pro kojence je nouzovým řešením
- např. kanadsko-japonská pediatrická spol. se o použití masa v tomto období vůbec nezmiňuje
- možné je občasné podání šťávy z dušeného ovoce kombinované se šťávou z čerstvé karotky (ne zrychlenou skleníkovou jarní zeleninu obsahující vyšší množství dusičnanů). Takto lze doplnit tekutiny, aniž by se musel použít dětský čaj.
6.-7. měsíc:
- kojenecká mléka pro toto období
- rýžový a prosný šlem
- malý přídavek dušené zeleniny, čerstvých ovocných šťáv a kašovitého dušeného ovoce
7.-8. měsíc:
- krom ml. výživt lze již častěji použít použí ovocné a zeleninové šťávy (z ktg. dětské výživy). Pro děti alergické na kravské ml. a obiloviny lze použít takésójový tvaroh "tofu" a ovocné kaše s rýží. Zprvu se doporučuje ovoce dušené, později "čerstvý" propasírovaný a dokonale zralý banán (opatrně).
- běžně se používá kombinace dušeného ovoce a obiloviné kaše (z bezlepkovitých obilnin). Ke konci prvního roku to může být i kaše bramborová.
- maso jen ve formě masozeleninového vývaru. Tolerované druhy jsou krůtí nebo králičí maso vařené bez kůže a bez kostí vždy se zeleninou. Místo zeleniny lze použít i rýži.
Velice podnětná kniha, vybízející k přemýšlení nad tím, co vlastně dáváme dětem k jídlu a co je to racionální strava pro děti. Polemiky a rady co kdy a jak.
Zásady, které jsem si z knihy vybrala:
- Kojit, kojit a kojit!
- První nekojené sousto - kaše z loupané rýže Basmati (až mnohem později "natural"), dokonale propláchnout kojeneckou vodou, dokonale uvařit ve vodě nebo mateřském mléku. Nesolit, nesladit!
- Dále v tomto pořadí: Ovesná kaše - z kvalitních vloček nebo ovesné mouky. Zeleninové pyré - viz "kdy a jak zeleninu" nebo ovocné pyré - dokonale umyté a oloupané ovoce jednoho druhu (ne kyselé jako jahody, rybíz, pomeranče a grapefruity). Nejlépe hrušky a jablka. Zpočátku stačí trochu šťávy z podušeného ovoce, nepřislazovat. Viz "kdy a jak ovoce". Dále následuje proso (jáhly) a až nakonec pšenice a další obiloviny. Jako poslední vývar z vybraného masa a ještě mnohem později maso vařené.
- Nejméně do 1 roku nepřislazovat, později když už, tak laktózou, eventuelné glukózou nebo-li hroznovým cukrem.
- Sójovou omáčku, bujóny a polévky v prášku nepoužívat minimálně do tří let věku. (My používáme jedině Bio zeleninový bujón Wurtzl.)
- Místo bombónů používat jako sladkosti sušené ovoce. Nepřislazované, nesířené!!
- pokud možno stále ještě kojení
- sušené "umělá" kojenecká ml. výživa (po poradě s pediatrem)
- sójové mléko určené pro kojence je nouzovým řešením
- např. kanadsko-japonská pediatrická spol. se o použití masa v tomto období vůbec nezmiňuje
- možné je občasné podání šťávy z dušeného ovoce kombinované se šťávou z čerstvé karotky (ne zrychlenou skleníkovou jarní zeleninu obsahující vyšší množství dusičnanů). Takto lze doplnit tekutiny, aniž by se musel použít dětský čaj.
- kojenecká mléka pro toto období
- rýžový a prosný šlem
- malý přídavek dušené zeleniny, čerstvých ovocných šťáv a kašovitého dušeného ovoce
- krom ml. výživt lze již častěji použít použí ovocné a zeleninové šťávy (z ktg. dětské výživy). Pro děti alergické na kravské ml. a obiloviny lze použít takésójový tvaroh "tofu" a ovocné kaše s rýží. Zprvu se doporučuje ovoce dušené, později "čerstvý" propasírovaný a dokonale zralý banán (opatrně).
- běžně se používá kombinace dušeného ovoce a obiloviné kaše (z bezlepkovitých obilnin). Ke konci prvního roku to může být i kaše bramborová.
- maso jen ve formě masozeleninového vývaru. Tolerované druhy jsou krůtí nebo králičí maso vařené bez kůže a bez kostí vždy se zeleninou. Místo zeleniny lze použít i rýži.